Peněz nebývá nikdy dost. To se ví už od hodně starých časů, kdy sice měla vrchnost na rozhazování, ale poddaný lid neměl kolikrát ani pár mincí. A ani pozdější socialistický rovnostářský systém na tom nic nezměnil, i tehdy byli lidé, kteří s penězi nevycházeli.

Těch, kdo pociťovali finanční tíseň, bylo prostě vždycky dost. A ani dnes to není jiné. I dnes jsou mezi námi jak lidé, kteří si na své finanční poměry nemohou stěžovat, tak i ti, kteří si na ně stěžují plným právem.

Ovšem stěžování si na chudobu není její řešení. To, že někdo naříká nebo se zlobí, že svou finanční situaci nezvládá, neznamená, že se to na jeho přání změní k lepšímu. Pro pozitivní změnu je nutné tu něco udělat.

A co to je? Pochopitelně si ten, kdo má málo peněz, musí víc vydělat nebo na něčem ušetřit. Ale to je možné jedině v případě, když jsou příjmy takového člověka obstojné a kdy na to má dotyčný čas. Což ale někdy nebývá. Někdy člověk pobírající jen naprostou almužnu potřebuje finanční prostředky navíc rychle. A pak se na to musí jít jinak.

Jak se řeší momentálně nezvládnutelné finanční problémy? Jak postupovat, když potřebujeme peníze rychleji, než si je stačíme vydělat a našetřit? To se dávno ví. To se řeší tím, že si vezmeme půjčku.

Ale půjčku nestačí jenom chtít. Musí se také najít někdo, kdo nám ji dá. A protože chtějí finanční ústavy docela logicky záruky, že dostanou takto poskytnuté peníze zpátky, jsou v případě mnoha našich lidí dostupné už jenom nebankovní hypotéky. Protože ti, kdo si málo vydělávají, stejně jako ti, kdo mají záznamy v registrech dlužníků, obvykle v bankách neuspějí. Kdežto nebankovní společnost jim vyhoví, pokud se za vrácení půjčených peněz zaručí aspoň nemovitým majetkem.

Nebankovní hypotéku tak dostane každý, kdo za ni dá nějakou nemovitost do zástavy a zvládne ji splácet. A to je pro mnoho lidí skutečně jediným dostupným řešením jejich problémů.