Bydlení není vždycky radost, protože s bydlením je opravdu hodně starostí a nikdy to nemusí být tak, jak by si člověk představoval. Každý potřebuje někde bydlet a někdy je to opravdu s tím bydlením takové náročné, protože je mnoho lidí, kteří třeba nemají ani střechu nad hlavou, přemýšlí, co mají dělat, protože by se rádi někde odstěhovali nebo by bydleli někde sami a prostě to není možné, protože třeba na to prostě nejsou finance. Každý prostě je jedinečný v tom, že musí popřemýšlet, co by chtěl nebo jak by chtěl bydlet, protože je to vždycky takové náročné s tím bydlením, hlavně i u mladých lidí, kteří prostě nevědí, co bude, a chtěli by se prostě osamostatnit, a ono to nejde.

Takže ono je opravdu bydlení někdy jako takové trápení, než spíš nějaká radost. Bydlení je někdy trápení Nebankovnihypoteka, hlavně pro mladé lidi, protože opravdu ti mladí lidé neví, kam by šli a prostě vůbec nevědí, kde budou bydlet. Chtějí se třeba osamostatnit, čekají třeba rodinu a chtěli by prostě bydlet sami, ale to nejde, protože nemají tolik financí. Tak třeba bydlí stále s rodiči. Kdy budou potom vychovávat svoje děti, je to všechno takové náročné, protože potom se třeba zbytečně lidé hádají a dochází ke zbytečným konfliktům.

Vždycky je potřeba se zamyslet nad tím, co bychom třeba chtěli změnit, vymyslet a jak to třeba udělat, nebo si vzít nějakou hypotéku. Takže každý má určitě svoje názory a každý má svou budoucnost před sebou. Je potřeba si to pořádně dobře naplánovat, protože když to nenaplánujeme, tak prostě budeme pořád čekat a všechno v životě odkládat. Člověk se musí rozhodovat co nejdříve. Když se vše odkládá, tak potom je to všechno takové horší a proto je potřeba se rozhodovat v co nejkratších intervalech. Domov je kolikrát takový blázinec, ale vždy člověk prostě musí přijít na to své.