Samozřejmě, že krása každého člověka je úplně jiná. Žádný člověk nevypadá úplně stejně a žádný člověk nevypadá totožně, tedy vyjma nějakých dvojčat. Nebo dokonce jednovaječných dvojčat. Když je někdo jednovaječné dvojče, tak to znamená, že jsou opravdu téměř na chlup stejní. A věděli jste, že i když jsou dvojčata nebo i jednovaječná dvojčata, že i tak mají jiné otisky prstů? Ano, už to takhle je a nikdo s tím nic neudělá. I když mnoho lidí si stále myslí, že jednovaječná dvojčata budou mít úplně stejné otisky prstů. Tohle je samozřejmě blbost, proto si myslím, že i když jsou dvojčata téměř totožná, tak každý vyniká svou krásou.

Každý člověk je jiný a nezáleží na tom, jestli je jedináček nebo má sourozence anebo jestli je z dvojčat, krása si jednoduše si nevybírá. Krása je opravdu jiná a krása je různá. Proto jsem si řekla, že než abych se zabývala třeba krásou nebo vzhledem úplně jiných a cizích lidí, tak se raději budu věnovat sama sobě. Tohle je opravdu asi ta nejlepší možnost, co člověk může udělat pro sebe a vlastně i pro své okolí. Protože když člověk nebude myslet stále jenom na okolí a nebude soudit anebo hodnotit lidi, tak věřte, že tomu člověku se opravdu hodně uleví.

Bude mu úplně lépe a já sama jsem si řekla, že je vážně nejlepší, když si uvědomíte, že ale krása také není všechno. Každý člověk je jiný, a když si člověk bude připadat, že je krásný, tak je to jedině dobře. Není potom nic horšího, než když člověk si myslí sám o sobě, že je nepěkný a že se sám sobě nelíbí. To potom člověk může trpět také různými depresemi, proto je nejlepší, když člověk se nebude ani tak moc zabývat svým vzhledem. Každý člověk je něčím unikátní a každý člověk je něčím výjimečný. Proto si myslím, že člověk by na svou vnější krásu neměl zase tak až moc hledět. Věřte, že i tak se někomu líbíte na každého člověka vždycky čeká někde nějaký protějšek.